Namo tassa bhagavato arahato sammāsambuddhassa

Sūrassatīnīti

Paṭhamo bhāgo

Paṇāmagāthā

1.

Mukhamhā bhagavantassa,

Sugandhakamalā subhā;

Sañjātaṃ uttamaṃ vāṇiṃ,

Vandāmi vittamānasā.

2.

Samajjhiṭṭho racissāmi,

Dakkhena rājamantinā;

Nāmena santena,

Nītiṃ lokahitāvahaṃ;

Sālaṅkāraṃ sopadesaṃ,

Nāmenāhaṃ svarassatiṃ.

3.

Pekkhantvimaṃ nītiṃ santā,

Mañjūsarukkhasannibhaṃ;

Nānopadesasaṃpuṇṇaṃ,

Sadatthakusalā sadā.

Sūrassatīnīti

1.

Kataññutā ca saccañca,

Lokasārā hi te duve;

Lokāpi tehi tiṭṭhanti,

Raṭṭhaṃ akaṃsu issaraṃ.

2.

Kākāca dujjanā loke,

Malībhūtāva sabbadā;

Iṭṭhaṃ guṇaṃ nāsayanti,

Te ve lokassa verino.

Migānaṃ siṅgālo anto,

Pakkhīnaṃ pana vāyaso.

Akāraṇaverī honti,

Macchānaṃ dhīvarā yathā;

Guṇīnaṃ sajjanānañca,

Dujjanā niccaverino.

3.

Siriṃ bhonto suposetha,

Siri mūlā hi sampadā;

Siriya idha jotanti,

Sirī sā sabbasiddhikā.

4.

Musā tamokarā loke,

Saccaṃ mīditikārakaṃ;

Musātamena dukkhanti,

Saccābhāya sukhantive.

Suvijānaṃ siṅgālānaṃ,

Sakuṇānañca vassitaṃ;

Manussavassitaṃ rāja,

Dubbijānataraṃ tato.

5.

Kappaggisadisā issā,

Jhāpeti sabbasampadaṃ;

Muditā kappameghova,

Ropeti sabbasampadaṃ.

6.

Yathā asanthirā thambhā,

Thusarāsimhi ussitā;

Tatheva kapicittānaṃ,

Kammantā cañcalaṅgatā.

Haliddirāgaṃ kapicittaṃ;

Purisaṃ rāgavirāginaṃ,

Edisaṃ tāta māsevi;

Nimmanussampi ce siyā.

7. [Ka]

Pupphacumbi cittapattī,

Sakavaṇṇena majjito;

Vikkamī pupphato pupphaṃ,

Nassāgāraṃ na saṅgamo.

[Kha]

Kippilikā dubbaṇṇāpi,

Samaggāca parakkamā;

Mā hotha pupphacumbīva,

Hotha vo pacikā yathā.

1.

Ye maranti kīḷantā te,

Svānā aññoññamoditā;

Disvāna chaṭṭitaṃ bhattaṃ,

Sīghaverī vihiṃsare.

2.

Tathekepi janā dāni,

Samaggā ññoññamoditā;

Dhanahetu vihiṃsanti,

Dhīratthu sīghaverikā.

9.

Vasante hemante gimhe;

Neva tālā visesino;

Thiracittā janā santā;

Sukhadukkhesu niccalā.

10.

Yathā pavaṭṭamānamhi,

Suṭṭhu tiṭṭhati geṇṭhuke;

Appavaṭṭe bhūmyaṃ seti,

Tatheva geṇṭhuko jano.

11.

Agghāpetuṃ nasakkonti,

Kālañhi kālikā janā;

Vajirādiñca sakkonti,

Tena kālo anagghiko.

12. [Ka]

Asano hi dīghaddhāno,

Sārasāro sugandhiko;

Niggandho tveva nissāro,

Dīghaddhānopi simbalī.

[Kha]

Tatheveke janā loke,

Dīghaddhānā susārakā;

Nissārā keci pheggūva,

Dīghaddhānāpi goyathā.

13.

Upakāro cāpakāro,

Yasmiṃ gacchati naṭṭhataṃ;

Pāsāṇahadayassassa,

Jīvatītyā bhidhāmudhā.

Pasādo nipphalo yassa,

Kopocāpi niratthako;

Na taṃ saṅgantu miccheyya,

Thīpumāva napuṃsakaṃ.

14.

Upacāro hi kātabbo,

Na yāva sohadaṃ bhave;

Upacāro sumittamhi,

Māyā ca hoti koṭilaṃ.

15.

Kamena aggato ucchu,

Raso sādutaro yathā;

Tatheva sumitto loke,

Dummitto pana nediso.

16.

Sokārāti parittāṇaṃ,

Vissāsapītibhājanaṃ;

Ratanābhiratanaṃ icche,

Sumittaṃ akkharattayaṃ.

17.

Dampatīnaṃ sumittānaṃ,

Mukhaṃ aññoññadappaṇaṃ,

Sukhe sukhaṃ dukkhe dukkhaṃ,

Paṭicchāyeva dappaṇe.

Kathaṃ nu tāsaṃ hadayaṃ,

Sukharāvata itthiyo;

Yāsāmike dukkhitamhi,

Sukhamicchanti attano.



我来将这段巴利文完整翻译成简体中文：
礼敬世尊、阿罗汉、正等正觉者
苏拉萨蒂格言集
第一部分
礼赞偈
1
从世尊口中生出，
犹如芳香莲花妙；
所生最胜之言教，
我以欢喜心顶礼。
2
应贤明大臣请求，
我今编撰此格言；
名为善寂者所作，
利益世间之教诫；
具足庄严与训诲，
我称之为苏拉萨。
3
愿诸善人观此论，
如同美妙旃檀树；
充满种种之教诲，
善解义利常受持。
苏拉萨蒂格言集
1
知恩与真实二者，
实为世间之精华；
世间赖此得安立，
国土因此得自在。
2
世间乌鸦与恶人，
常如污垢遍一切；
损坏殊胜诸功德，
实为世间之仇敌。
豺狼乃是兽中敌，
乌鸦即是鸟中敌；
无端结怨如渔夫，
与诸鱼类为仇敌；
对于贤善有德者，
恶人常怀敌意心。
3
诸位当善养吉祥，
吉祥乃是财富本；
于此世间因吉祥，
得以光耀成就事。
4
妄语世间造黑暗，
真实则作光明因；
妄语暗中受痛苦，
真实光明得安乐。
豺狼之声易分辨，
鸟类鸣叫亦易知；
然而人类之言语，
更难辨别知虚实。
5
嫉妒如同劫末火，
能焚尽毁诸财富；
随喜犹如劫末云，
能使一切财富生。
6
如同稻草堆上立，
不稳固柱难持久；
如是猴心诸作为，
动摇不定难持续。
猴子之心如姜黄，
染色易褪难持久；
爱憎无常如此人，
即使非人勿亲近。
7
[甲]
蝴蝶采花心迷醉，
自恃美丽生骄慢；
从此花间飞彼花，
不归本处无归依。
[乙]
蚂蚁虽然形貌丑，
团结一致有勇力；
莫如蝴蝶贪花蜜，
应当效法蚁群行。
8
[甲]
如犬嬉戏相欢喜，
彼此相亲共玩乐；
一见弃食相争夺，
转成仇敌相伤害。
[乙]
今有某些世间人，
和睦欢喜相亲近；
为财相争起伤害，
速成仇敌真可叹。
9
春季冬季与夏季，
椰树不见有差异；
善人心志坚如是，
苦乐之中常不动。
10
譬如圆球正旋转，
能够稳立而不倒；
若不转动卧地上，
世人亦复如是然。
11
时宜之物诸世人，
难以估价其价值；
金刚等物能估价，
是故时机无价宝。
12
[甲]
诃子树木寿命长，
坚实芳香具美质；
木棉虽亦寿命长，
却无香气不坚实。
[乙]
如是世间诸人中，
长寿之人具善德；
有如朽木无实质，
虽然长寿如牛生。
13
若于何人施恩惠，
或是加害皆无益；
此人心如顽石者，
徒言其活实无义。
恩惠于彼无结果，
忿怒于彼亦无益；
不应与彼相往来，
如同不男非男女。
14
亲切待人当谨慎，
莫轻易成知心友；
若对真友假亲切，
则成诡诈不正直。
15
如同甘蔗渐向上，
其味愈加倍甘美；
如是善友情谊深，
恶友之情非如是。
16
解除忧患作护佑，
信赖欢喜之源泉；
胜过珍宝更可贵，
善友三字最殊胜。
17
夫妻善友互相对，
如同明镜映容颜；
苦乐相应皆共同，
犹如镜中映其影。
女人心性真奇特，
何以求取己安乐；
当其夫主受苦时，
反求自身得快乐。

18.

Nivātañca pure katvā,

Mānaṃ katvāna pacchato;

Sakatthaṃ dhāraye dhīro,

Atthabhañjo hi muḷhatā.

19.

Purecāraṃ satiṃ katvā,

Saddhaṃ kareyya pacchato;

Turaṃ na saddahe dhīro,

Sīghasaddho hi mandako.

20.

Vane 0.0099 bahūni kaṭṭhāni;

Dullabhaṃ rattacandanaṃ;

Tathā janā bahū loke;

Pumā jañño sudullabho.

21.

Tiṇakaṭṭhapalāsehi ;

Sukkhehi dayhate vanaṃ;

Etādīhi asārehi;

Loko janehi dayhate.

22.

Antovasse timāsamhi,

Puññakammena moditā;

Sukhaṃ vasiṃsu porāṇā,

Buddhasāsanamāmakā.

23.

Migamadena ekena,

Taṃ vanaṃ surabhigandhikaṃ;

Tathā janena taṃ raṭṭhaṃ,

Guṇinā hi sirīmatā.

Sarīraṃ khaṇaviddhaṃsī,

Kappantaṭṭhāyino guṇā.

24.

Kharānaṃ sīhabyagghānaṃ,

Saṅgamo no hisabbadā;

Tatheva byagghacittānaṃ,

Sajātikā khayonatā.

25.

Saka sādhupi no sādhū,

Yo ceñña duṭṭhakārako;

Bahūnaṃ sādhū pāyena,

Sa ve sādhūti vuccate.

26.

Bahūdake samuddepi,

Jalaṃ nattheva pātave;

Khuddake khatakūpamhi,

Sāduṃ atthi bahuṃ dakaṃ.

27.

Mā sīghaṃ vivareyyātha,

Nindituñca pasaṃsituṃ;

Mukhañhi vo kathādvāraṃ,

Nirundheyyātha sabbadā.

28.

Mā sīghaṃ vivareyyātha,

Cakkhuṃ vo dassituṃ piyaṃ;

Saṇikañhi piyalābhaṃ,

Dhanalābhaṃ turaṃ kare.

29.

Anārambho hi kammānaṃ,

Paṭhamaṃ buddhilakkhaṇaṃ;

Niṭṭhaṅgataṃ āraddhassa,

Dutiyaṃ buddhilakkhaṇaṃ.

Asamekkhitakammantaṃ ,

Turitābhinipātinaṃ;

Sāni kammāni tappenti,

Uṇhaṃ vajjhohaṭaṃ mukhe.

30.

Aphalāni durantāni,

Janatā ninditāni ca;

Asakyāni ca kammāni,

Nārabhetha vicakkhaṇo.

31.

Ativirodhabhītānaṃ ,

Saṅkitānaṃ pade pade;

Parappavādatāsānaṃ,

Dūrato yanti sampadā.

Saddamattaṃ na bhetabbaṃ,

Loko saddassa gocaro;

Yo ca saddaparittāso,

Vane bhantamigo hi so.

32.

Dvinnaṃ taṇḍulathūsānaṃ,

Viseso suṭṭhu khāyati;

Randhitopi siniddho no,

Thuso virasaphāruso;

Taṇḍulaṃ siniddhaṃ rasaṃ,

Evaṃ lokepi ñāyate.

33.

Eraṇḍaṃ nissitā valli,

Ruhate kiṃ yathābalaṃ;

Mahāsālaṃ sunissāya,

Ruhate brahataṃ gatā.

34.

Mettā hi sīmasambhedā,

Pakkhapāta vighātikā;

Pakkhapātena dukkhanti,

Nippakkho vasate sukhaṃ.

35.

Narā paññā ca laṅkārā,

Yathāṭhāne niyujjare;

No hi cūḷāmaṇi pāde,

Pādukā ca siropari.

Ukkuṭṭhe sūra micchanti;

Mantīsu akutūhalaṃ;

Viyañca annapānamhi;

Atthe jāte ca paṇḍitaṃ.

36.

Pamādo hi tamo loke,

Kālo coro bhayānako;

Kāyagehaṃ bahuchiddaṃ,

Kālacorassa coritaṃ.

37.

Cañcalo kāladāso hi,

Dhītimā kālaissaro;

Kālissaro raṭṭhissaraṃ,

Ativattati sabbaso.

38.

Viluppanti 8 dhanaṃ eke,

Kālameke anekkhakā;

Tesu kālavilopāva,

Bhayānakā tikakkhaḷā.

39.

Raññā raṭṭhahitaṃ kattā,

Rañño hitaṃ janehi ve;

Desso attahitaṃ dassī,

Gārayho kinnu kārako.

Attadatthaṃ paratthena;

Bahunāpi na hāpaye.

40.

Yassa upakāro dinno,

Upakāraṃ dade puna;

Tato pakāraṃ niccheyya,

Kataññū dullabho idha.

Saccaṃ kireva māhaṃsu,

Narā ekacciyā idha;

Kaṭṭhaṃ niplavitaṃ seyyo,

Natveve kacciyo naro.

41.

Kāruko sakapaññāya,

Mahagghaṃ dārukaṃ kare;

Tathā janopi attānaṃ,

Mahaggho lokamānito.



我来将这段巴利文完整翻译成简体中文：
18
先须谦逊而行事，
后当自重而处世；
智者如是护己利，
愚昧毁己实迷痴。
19
以念为先而行事，
信心随后方建立；
智者不轻易相信，
轻信乃是愚人相。
20
林中树木虽众多，
红檀难得实稀有；
世间人众亦如是，
贤良丈夫实难寻。
21
草木枯叶燃烧时，
大火遍烧整片林；
如是无益诸凡人，
燃烧世间成灾害。
22
雨季三月住安乐，
以其福业生欢喜；
古昔之人皆如是，
护持佛法而安居。
23
一点麝香之气味，
能使林木生芳香；
如是国土因一人，
具德贤者得繁荣。
形体刹那即坏灭，
功德长存劫末时。
24
狮虎凶猛诸野兽，
不常相聚共一处；
如是凶暴恶心者，
难与同类共相处。
25
自身虽善非真善，
若是损他作恶者；
利益众人方为善，
此人方称真善士。
26
大海虽有众多水，
却无一滴堪饮用；
小小水井虽狭小，
却有甘美可饮水。
27
莫要轻易开其口，
诋毁赞叹须谨慎；
你们之口为言门，
应当常常善防护。
28
莫要轻易张其目，
观看可意爱境界；
缓缓获得可意事，
财富速得反害己。
29
不轻举妄动作为，
此乃智慧第一相；
已开始事终有成，
此为智慧第二相。
不观察而行其事，
轻率冒进贪速成；
如是行为生懊恼，
如同热食伤其口。
30
无有果报难完成，
为人诽谤所不喜；
不能成就之事业，
智者不应轻举行。
31
畏惧过度对立者，
举步多虑生疑虑；
惧怕他人诽谤者，
福德利养皆远离。
不应惧怕声音事，
世间本是声境界；
若人畏惧于声音，
如林中鹿惊惶走。
32
稻米糠秕二者间，
差别容易得分明；
糠秕虽经善烹煮，
终究粗涩无滋味；
稻米柔软具美味，
世间亦复如是知。
33
蔓藤依附蓖麻树，
生长高度随其力；
若依高大娑罗树，
便能生长达高处。
34
慈心能破诸界限，
能除偏私与执着；
因为偏私受痛苦，
无有偏私住安乐。
35
人与智慧为庄严，
各依其位而安立；
顶冠不应置足下，
足履不应戴头上。
战时需要勇士助，
议事不喜多事者；
饮食之时需厨师，
患难之际求智者。
36
放逸世间如黑暗，
时光如贼甚可怖；
身体犹如多孔屋，
为时光贼所偷窃。
37
轻浮者为时奴仆，
坚毅者为时主人；
时之主宰胜一切，
超越国王之威权。
38
或有劫夺他财物，
或有虚掷光阴者；
其中虚掷光阴者，
最为可怖最残酷。
39
为王利益其国土，
为民谋划王利益；
若求自利不顾他，
应受诽谤何所为。
莫以多数他人利，
而损害及自身利。
40
若人受人之恩惠，
应当报答其恩德；
更应寻求行善事，
知恩报恩世难得。
世间某些人常说，
确实真实之言语；
木块浮水尚可取，
忘恩负义不如木。
41
工匠凭借其智慧，
能使木材价值高；
如是世人依自力，
令己受人所尊重。

42.

Appaggho hi ayo hemaṃ,

Mahagghaṃ chindate yathā;

Nigguṇo saguṇaṃ loke,

Alakkhīca siriṃ tathā.

Sūrassatīnīti

Dutiyo bhāgo

1.

Dhanassa dubbidhaṃ kiccaṃ,

Pāpeti uṇṇataṃ dhaniṃ;

Adhaniṃ oṇataṃ loke,

Sañcine tena taṃ dhanaṃ.

2.

Vaṭṭate satataṃ sīghaṃ,

Kālacakkaṃ avāritaṃ;

Tena ghaṭī dinaṃ māso,

Vasso bhavatya cīrato.

3.

Sattunā na hi sandheyya,

Ekadā so bhayaṃ karo;

Sutattamapi pānīyaṃ,

Samayate nu pāvakaṃ.

4.

Vijahaṃ pakatiṃ yo hi,

Vikatiṃ puna gacchati;

Sabhāvena ākārena,

Vippallāsaṃ sa gacchati;

Saṃsumāra gatā godhā,

Yathā thī pumavesikā.

5.

Pakkhaṃ laddhāna uḍḍenti,

Upacikā hi vammikā;

Nikkhantā maraṇaṃ yanti,

Uppatā nippataṃ gatā.

6.

Sabbaṃpiyassa dajjeyya,

Nissesaṃ piyamānasaṃ;

Saddhācittaṃ tu no viññū,

Saddhāyiko pakkhalito.

7.

Sakkoti laṅghituṃ byāmaṃ,

Mahussāhena yo hi so;

Tadaḍḍhaṃ anussāhena,

Nossāho tesu thomito;

Mahussāho dukkho loke,

Anussāho sadā sukho.

8.

Dukkhamaṃ akkhamanto yo,

Piṭṭhikārīca dukkaraṃ,

Kadā labheyya so loke,

Sukhamaṃ sukaraṃ mudhā;

Paccakkhañhi so kareyya,

Dukkhamañcāpi dukkaraṃ.

9.

Anaggho manusso loke,

Tosanāposanādinā;

Tena so mahagghaṃ kammaṃ,

Kare lokahitāyutaṃ.

10.

Vātena nappabhijjanti,

Ninnā veḷū kasā naḷā;

Yathāvātaṃ nagacchanti,

Tathā care jane kadā.

11.

Purato ca pacchato ce,

Nissayo natthi passato;

Adhikaṃ vīriyaṃ hoti,

Attanātho tadā bhave.

12.

Khaṇaṃ ākhubilaṃ sīho,

Pāsāṇasakalākulaṃ;

Pappoti nakhabhaṅgaṃvā,

Phalaṃvā mūsiko bhave.

13.

Maggamuḷhā janā andhā,

Amaggā maggasaññino;

Tatheva duppaññā muḷhā,

Tathatthaṃ nāva bujjhare.

14.

Piyarūpaṃ vīrarūpaṃ,

Duvidhā rūpasampadā,

Nāriṃ icche piyarūpiṃ,

Purisaṃ vīrarūpakaṃ.

15.

Pajjalanti hi khajjotā,

Pakkhacālanakammunā;

Kusitā supitā nete,

Tathā janāpi kammikā.

16.

Kummasaṅkocamopamya ,

Niggahamapi saṃkhame;

Pattakāle tu nītiñño,

Kaṇhasappova uṭṭhahe.

17.

Bhakkhasesaṃ nakhādanti,

Sīhā unnatacetasā;

Paraṃpi napaṇāmenti,

Vuddhikāmā tathā care.

18.

Na va vasso samuppanno,

Khīṇo purāṇahāyano;

Navavasse navā mettā,

Bhāvitabbā hitesinā.

19.

Santāpayanti kamayāpyabhujaṃ na rogā,

Dummantinaṃ kamupayanti na nītidosā;

Kaṃ srī na mānayati kaṃ na ca hanti maccu,

Kaṃ thīkatā na visayā paripīḷayanti.

(Vasantatilakāgāthā.)

20.

(Ka) byāmamattena daṇḍena,

Yolumbya udakaṃ mine;

Agambhīraṃ gambhīraṃvā,

Agādhe maññi gambhīraṃ.

(Kha)

Tathā mando saññāṇena,

Agādhe maññi paṇḍitaṃ;

Samāsamaṃ na jānāti,

Bahvappaṃ tikkhamandataṃ.

21.

Duṭṭhakamme saṅgamanti,

Chekakamme ca no idha;

Maccuṃ vahanti sīsena,

Te muḷhā muḷhasaṅgamā.

22.

Duvidho saṅgamo loke,

Ujuko kuṭilo bhave;

Ujukova pasaṃseyyo,

Nohyañño sājasaṅgamo.

Te iminā upāyena samaggā sammodamānā mahā bhittipiṭṭhikāya vasanti. (Mahosadhajātaka aṭṭhakathā)

23.

Yūthikā pupphate nohi,

Siñcitāpi punappunaṃ;

Pupphate sampatte kāle,

Evaṃ dhāretha vīriyaṃ.

24.

Dhanuccayo dhanakkhepo,

Duvidhā hi dhanākati;

Dhanuccaye nayo atthi,

Dhanakkhepamhi no idha.



我来将这段巴利文完整翻译成简体中文：
42
如铁虽然价值低，
能切贵重黄金者；
无德能害有德人，
不祥能破吉祥事。
苏拉萨蒂格言集
第二部分
1
财富有着双重用，
使富者更加高傲；
贫者更加卑下lived，
因此应当积聚财。
2
时轮不停速运转，
无有阻碍常流转；
因此时辰日月年，
相续不断而流逝。
3
不应与敌结和好，
彼终有时生怖畏；
即使沸腾之热水，
亦能熄灭火焰事。
4
若人舍弃本性质，
转而追求变异相；
依其本性与形相，
必定遭受颠倒果；
如蜥蜴入鳄鱼群，
如女扮作男子相。
5
白蚁得翼即飞起，
从其蚁冢向空中；
飞出即往死亡去，
飞升终归坠落地。
6
可将一切施所爱，
倾心付出无保留；
智者不轻信于人，
轻信终将遭跌倒。
7
若人以大精进力，
能跃一寻之距离；
无精进者半寻难，
故赞精进非懈怠；
大精进世间受苦，
无精进常得安乐。
8
不堪忍苦之人者，
亦不能作难行事，
何时世间得安乐，
易行之事无代价；
应当亲自作难事，
虽苦难行仍须为。
9
人生世间无价值，
由其满足供养等；
故应作大价值事，
利益世间为善业。
10
竹藤芦苇柔软物，
随风摇摆不折断；
如风吹动随风行，
对人处世亦如是。
11
前后左右四方处，
若无倚靠他人时；
更应发起大精进，
唯有自依为依怙。
12
狮子进入鼠洞中，
洞中岩石众多时；
或遭爪甲损伤事，
或得老鼠为猎物。
13
迷失道路如盲人，
非道认作真道路；
愚人迷惑亦如是，
不能了知真实义。
14
可爱容貌勇武相，
此为两种身庄严，
女人应具可爱相，
男子应具勇武容。
15
萤火虫因振翅动，
发出光明照四方；
懒惰睡眠无所作，
世人作业亦如是。
16
如龟收缩四肢时，
应当忍受他折辱；
时机成熟明事理，
如黑蛇起势昂扬。
17
狮子高傲有尊严，
不食其余剩饭食；
不轻贱他求进益，
智者处世应如是。
18
新雨季节未来临，
旧年雨季已过去；
新雨之时新慈心，
求利益者应修习。
19
何人不受病苦恼，
何人不受恶谋害，
何人不受福德敬，
何人不遭死亡逼，
何人不受欲境缚。
（娑散得罗迦偈）
20
[甲]
以一寻长之木杖，
探测水中之深浅；
不分深浅皆测量，
无底认作有底处。
[乙]
如是愚人以己智，
以为无智是智者；
不知平等与差别，
多少利钝难分别。
21
恶业之事相聚集，
善巧之事不相聚；
愚人以头负死亡，
迷惑之人共集会。
22
世间二种和合事，
正直邪曲有二种；
唯赞正直和合事，
不赞邪曲诸集会。
他们以此方便和合欢喜，住于大墙之后。
（摩诃萨陀本生注释）
23
素馨之花不易开，
虽经常时浇灌养；
时节因缘和合时，
自然开放正如是。
24
聚财散财此二种，
财富运用有二途；
聚财之中有规律，
散财之中无规矩。

25.

Amātā pitarasaṃ vaḍḍhaṃ,

Jūtakārañca cañcalaṃ;

Nālapeyya visesaññū,

Yadicche siddhi mattano.

Haliddirāgaṃ kapicittaṃ,

Purisaṃ rāgavirāginaṃ;

Edisaṃ tāta māsevi,

Nimmanussaṃpi ce siyā.

26.

Guṇā guṇaññūsu guṇā bhavanti,

Te nigguṇaṃ patvā bhavanti dosā;

Āsādyatoyā pabhavanti najjo,

Samudramāsajja bhavantyapeyyā.

(Upajātigāthā)

27.

Silārūpaṃ nimminanti,

Koṭṭetvāna punappunaṃ;

Koṭṭakova tathā bālā,

Sādhuṃ ovajja nimmitā.

Cāṇakyanītilā gāthā

Lālane bahavo dosā,

Tāḷane bahavo guṇā;

Tasmā puttañca sissañca,

Tāḷaye na ca lālaye.

28.

Atītassa hi mittassa,

Yo ce dosaṃ pakāsaye;

So have paccuppannassa,

Dosaṃ bhāseti ñāyati.

29.

Latāviya sevakā te,

Ye nissayaṃ palambare;

Nissayassa vināsena,

Bhūmyaṃ senti anāthakā.

30.

Dosasiṅgehi vijjhanto,

Mānakhūrehi akkamaṃ;

Bhayaṃ karoti lokamhi,

Gova bālo vihiṃsako.

31.

Ādo upari lokoyaṃ,

Ujulekhāya tiṭṭhati;

Musāvātehi taṃlokaṃ,

Nipātesi anajjavaṃ.

32.

Sughaṭaṃ kumbhakārena,

Nāraho paribhuñjituṃ;

Tathūpamāya vekkheyya,

Sakammaparakammani.

33.

Anantaraṃsī sūropi,

Nasakkoti ghanaṃ tamaṃ;

Vijjhituṃ raṃsiyā loke,

Tathā madanamohitā;

Nasakkonti madaṃ bhetvā,

Paññābhāya pabhāsituṃ.

34.

Khedaveraṃ daliddamhi,

Bhogimhi rogupaddavaṃ;

Dessaverañca āṇimhi,

Passe lokassa veritaṃ.

35.

Saṃladdhena subhogena,

Jīvaṃ suddhaṃ kare nijaṃ;

Seṭṭho so tena jīvena,

Jeguccho malajīviko.

36.

Vajira puppharāgānaṃ,

Visesaṃ yo nabujjhati;

Kathañhi so vikkīṇeyya,

Kīṇeyya vā yathātathaṃ.

37.

Kippīli kopi cintetvā,

Pabbataṃ bhettu mussahaṃ;

Abalā tanumajjhattā,

Cintā hasyāva sā mudhā.

38.

Jātamattaṃ na yo sattuṃ,

Rogañcūpasamaṃ naye;

Mahābalopi teneva,

Vuddhiṃpatvā sa haññate.

39.

Sajīvamaṃsabhakkhehi ,

Sadāṭhīhi mukhehi bho;

Biḷārabyagghasīhānaṃ ,

Nihīnāni anekadhā;

Tikkhāni kharavādāni,

Manussānaṃ mukhāni ve.

40.

Viluppantā vidhāvanti,

Sajīvavuttikammunā;

Janā tena vihaññanti,

Caranti dhammavemukhā.

41.

Sulabhaṃ lokiyaṃ loke,

Sāsanīyaṃva dullabhaṃ;

Dullabhaṃ taṃ vamaññanto,

Eso bālatamo bhave.

42.

Yo patittha agyāvāṭaṃ,

Mohā taṃ upakārituṃ;

Aññorohi tadā vāṭaṃ,

Dutīyo muḷhamuḷhako.

43.

Byaggho āvudhaviddho hi,

Akā duṭṭhāni ninnadaṃ;

Tatheva sādhusatthena,

Viddho bālo pakuppito.

44.

Pivanti lohitaṃ ḍaṃsā,

Anto tuṇḍena makkhikā;

Bahiddhā parivārenti,

Jano tena ḍaṃsāyaye.



我来将这段巴利文完整翻译成简体中文：
25
无母父者利增长，
赌徒轻浮无定性；
若欲成就自身事，
明辨是非勿亲近。
姜黄色变猴子心，
爱憎无常如此人；
如是之人莫亲近，
即使非人亦应避。
26
功德于具德者中成功德，
此德遇无德者反成过；
诸河发源皆可饮用水，
入于大海则成不堪饮。
（优波阇提偈）
27
反复敲打石头时，
方能雕成佛像相；
愚人亦复如是然，
经常教诫成善士。
昌那迦格言偈：
溺爱有诸多过失，
训诫具诸多功德；
是故对子与弟子，
当训诫而勿溺爱。
28
若人对于昔日友，
宣说其人之过失；
必定对现在朋友，
亦将说其过可知。
29
如藤蔓之诸仆从，
依附他人而生存；
若其所依遭毁坏，
无依无靠卧地上。
30
以过失角来刺人，
以傲慢蹄来践踏；
如牛愚人害世间，
制造恐怖伤害事。
31
世间本应依正道，
如直线般而安立；
因虚妄风吹动故，
失去正直而堕落。
32
陶工所造好陶器，
不值得他人轻贱；
如是观察诸事业，
自己他人之作为。
33
日轮虽具无量光，
不能透射浓密暗；
如是世间诸众生，
为骄慢痴所迷醉；
不能破除骄慢心，
以智慧光来照明。
34
贫穷引生苦与怨，
富贵招致病灾难；
权位招来憎与恨，
观世间人皆仇敌。
35
以正当得之财富，
应使己命清净活；
以此生命为最胜，
污秽生活应厌弃。
36
金刚宝石与红宝，
若人不识其差别；
如何能够正确知，
买卖价值如实性。
37
蚂蚁虽有碎山志，
举身微小力量微；
思虑徒然生笑话，
难成大事应知止。
38
初生仇敌与疾病，
若不及时令平息；
虽有大力终害己，
待其长大难降伏。
39
猫虎狮子诸兽类，
以利牙口食生肉；
其害远不及人类，
恶言锐利多伤人。
40
为求活命而奔走，
劫掠他人之财物；
因此世人受伤害，
背离正法而生活。
41
世间常事易获得，
佛法教义实难得；
轻视难得之教法，
此人最为愚痴者。
42
有人堕入火坑中，
愚痴欲去相救助；
自身亦入其火坑，
第二愚者更愚痴。
43
猛虎为武器所伤，
发出可怖大吼声；
如是愚人亦如是，
善言教诫反生嗔。
44
蚊虫吸食他人血，
蝇虫内藏其毒牙；
外围环绕似护卫，
世人亦似此虫行。

45.

Adhanassa khaṇo appo,

Saddhammo appakālino;

Appako tena yuñjeyyuṃ,

Khaṇaṃ bahuṃ labhetave.



我来将这段巴利文完整翻译成简体中文：
45
贫穷之人时机少，
正法住世时亦短；
因此应当勤修习，
方得长久之利益。


